Exotická kočka

Zkratka:

EXO

Zkratka dle FIFe:

Exotic

Místo původu:

USA

Předkové:

Americká krátkosrstá a perská kočka

Typ plemene:

Krátkosrstá kočka

Tělesný typ:

Středně velký, zavalitý

Hmotnost:

3 - 6,5 kg 

Barevné variety:

Všechny barvy perských a amerických krá

Historie: Původ exotické kočky spadá do 60. let 20. století v USA, kdy nakryl americký krátkosrstý kocour perskou dlouhosrstou kočku. Koťata byla definitivně perského původu, ale s krátkou srstí po otci. Koťata získala velkou oblibu a bylo rozhodnuto o zahájení šlechtitelského programu. Jelikož dochází v každém vrhu k narození koťat jak s dlouho, tak i s krátkou srstí, zapisují dle délky srsti buď jako exotické, nebo jako perské dlouhosrsté kočky. Chov této kočky není snadný, proto jich není mnoho. 

Povaha: Exotické kočky mají jemnou povahu, jsou dobře ovladatelné, hravé, bystré, společenské, vyhovuje jim domácí prostředí. Bez problémů přijímají další zvířata (včetně psů), dobře snáší také děti. Avšak nemají rády výcvik. Celkově mají vyrovnaný charakter, podobný peršankám. Je jim vlastní jemný a příjemný hlas. 

Stavba těla: Zavalitá stavba s výraznou hlavou peršanky a krátkou srstí nazývanou často jako „medvídek“. Oproti běžným krátkosrstým plemenům je však její srst trochu delší a plnější. Srst by měla být všude stejně dlouhá, hustá, měkká, lesklá, musí odstávat od těla. Splývavá srst a štětičky na uších jsou považovány za vady. Zavalité tělo s hlubokou hrudí a krátkýma, ale silnýma nohama. Přední nohy mají být rovné a tlapky velké a kulaté. Ramena i záda mají být masivní, hřbet má být rovný. Ocas má být krátký, ale přiměřený k tělu; s kulatou špičkou; nesený rovně směrem dolů. 

Exotická kočka se vyznačuje velkou kulatou hlavou, silným a krátkým krkem. Tváře má plné, silnou bradu; nos má krátký a široký. Uši má zakulacené, namířené dopředu, posazené daleko od sebe. Oči jsou velké a kulaté, taktéž posazené dál od sebe. To vše umocňuje kulatý výraz obličeje s celkově milým výrazem. 

Péče: Péče o srst není náročná, ale musí se pravidelně odstraňovat mrtvé chlupy česáním. Jedenkrát týdně by mělo proběhnout kartáčování jemným kartáčem. V případě, že kočka hodně líná, použijte gumový kartáč. Někdy se jim můžou ucpat slzné kanálky, a proto je třeba chloupky kolem očí a očních koutků udržovat v čistotě. 

Barevné variety:

• Plné barvy jsou černá, modrá, červená, krémová, čokoládová, liliová. Kočky s plnými barvami mají sytě oranžové oči, popř. mohou mít modré oči nebo i různobarevné. Tyto kočky nesmějí mít žádné bílé chlupy v srsti, od kořínku po špičku musí být chlup stejně barevný. 
• Parti colours  jsou kočky s bílou skvrnitostí, každá má vlastní název dle rozložení bílé a skvrnitosti. Patří sem kočky vanové, herlekýni, bikolor, trikolor. Trikoloři, u kterých převažuje černá barva se nazývají také černě želvovinové s bílou. V případě, že převažuje barva modrá, říká se jí modrá želvovinová s bílou. Barva očí u těchto koček je oranžová. 
• Tortie – želvovinové kočky mají na srsti různě barvené skvrny, které však nikdy nesmějí být bílé. Skvrny nejsou tak jasně ohraničené jako u želvovinová s bílou; jsou spíše menší a melírované. Základní barvou tortie je vždy černá nebo její odvozenina jako modrá, čokoládová a liliová. U těch koček, kde převládá barva černá, jsou ostatní skvrny červené. U ostatních jsou skvrny světle krémové. 
• Kočky s kresbou (tabby) známe se čtyřmi různými typy kreseb srsti – haběšská, tygrovaná, tečkovaná a mramorovaná. U těchto koček je cílem, aby byla kresba srsti co nejvýraznější. Barevně se vyskytují v odstínech černé, červené, krémové, modré, čokoládové nebo také liliové.
• Colourpoints – kočky s akromelanickými odznaky jsou ty, u nichž je kontrast mezi odznaky a barvou těla co nejvýraznější. Najdeme je ve všech barevných varietách jako u perské dlouhosrsté kočky s barevnými odznaky. 
• Stříbřitá – tyto kočky mají stříbřitě bílou podsadu, jejíž zabarvení způsobuje gen, který brzdí tvorbu pigmentu na základně chlupu. Výsledkem je, že pouze část chlupu je pigmentovaná.