Búrský buldok

FCI:

N – FCI neuznaná plemena

Povaha:

Je to naprosto spolehlivý, poslušný, inteligentní pes pevné a vyrovnané povahy, s mimořádně vyvinutým hlídacím a obranářským instinktem, který se u něho projevuje již od útlého mládí. Je sebevědomý, nesmírně odvážný a k vlastním lidem velice ohleduplný. Svému pánovi je na smrt oddaný a miluje všechny členy jeho rodiny, zvláště děti.

Výchova:

Vzhledem k silnému sklonu hlídat a chránit je třeba ho už od útlého mládí vychovávat s vlídnou, ale naprosto neústupnou důsledností. Má-li být společenským psem, musí se současně dbát na jeho ranou socializaci. Patří pouze do rukou zkušených majitelů, lidí klidné a vyrovnané povahy, kteří dokáží být při jeho výchově a vedení maximálně rozvážní a důslední. Musí být nadáni přirozenou autoritou a pes nesmí nikdy ani na okamžik zapochybovat o oprávněnosti jejich α-pozice v societě, jen pak je bude bezvýhradně uznávat.

Plemeno nepatří v žádném případě do rukou naprostých začátečníků, ale ani lidí, kteří mají třeba i bohaté zkušenosti s jinými plemeny, ale svoje výcvikové metody odmítají nebo neumějí přizpůsobit povahovému založení takovéhoto psa.

I když je držen jako pes společenský, měla bych mu být poskytnuta možnost aktivity vhodného druhu. Doporučitelný je sportovní výcvik, i když třeba nebude jeho smyslem a cílem účast na vrcholných soutěžích. Obranu při něm nutno nacvičovat není. Smyslem a cílem výcviku musí být v každém případě především dokonalá ovladatelnost za všech situací i v dospělosti. To je vzhledem k jeho síle a povahovému založení rozhodně důležitější než přesné provedení různých cviků poslušnosti podle některého zkušebního řádu. Vhodnou sportovní aktivitou by pro něho mohl být např. trénink na soutěže v pullingu a účast na nich.

Protože jde o psa značně dominantního, je doporučitelné vodit ho na vycházkách zásadně na vodítku, a to tak, že bude vždy alespoň o půl kroku za majitelem, protože podle zákonů psí smečky jde jako první vůdčí jedinec, ten určuje, kam se půjde. Proto musí být vepředu vždy majitel. Přestože není vysloveně obřím plemenem, je nutné věnovat zvýšenou pozornost jeho výživě v době intenzivního růstu a výměny mléčného chrupu za trvalý, především co do složení a kvality.

Stavba těla:

Je to velký, silný, dokonale vyvážený robustní dogovitý pes s mocně vyvinutou svalovinou. Na první pohled by měl být impozantní. Psi musejí působit vysloveně samčím a feny samičím dojmem. Ideální kohoutková výška psů je 66 cm, min. 61 cm, maximální není stanovena, ale nejdůležitější je celková dokonalá proporcionalita. U fen činí ideální kohoutková výška 61 cm a může se pohybovat v rozmezí 55 – 69 cm a také u nich je nejvýznamnější celková vyváženost zjevu. Tělesná hmotnost se pohybuje u psů v rozmezí 70 – 85 kg a u fen v rozpětí 50 – 65 kg.

Hlava musí být krátká, masivní, kvadratická s mocně osvalenými lícemi. Mezi ušními boltci široká a při pohledu ze strany hluboká. Feny mají hlavu poněkud menší, méně výraznou než psi, na první pohled samičí. Mozkovna je široká, svrchu mezi ušními boltci plochá, s dobře patrným reliéfem osvalení. Jařmové oblouky jsou výrazné, kůže mezi očima tvoří vrásky jen tehdy, jestliže pes ostražitě hlídá nebo je-li soustředěný, jinde na hlavě nemají být vrásky příliš patrné.

Čenichová partie má velikostí odpovídat celkové velikosti hlavy. Její délka nesmí být větší než 10 cm. Musí být silná a mohutná a plynule a harmonicky přechází do mozkovny. Má být široká a při pohledu ze strany hluboká, směrem dopředu se při pohledu shora smí jen lehce zužovat. Čelní sklon (stop) je zřetelný, nikoli však srázný, protože partie mezi očima má být dobře vyplněná.

Nosní hřbet musí být rovný, nesmí se při pohledu ze strany směrem k nosu ani zvedat vzhůru, ani sklánět dolů. Linie nosního hřbetu je z profilu rovnoběžná s pomyslným prodloužením horní linie mozkovny. Nos musí být černý, nikdy nesmí mít játrově hnědou barvu, nozdry jsou široce otevřené.

Čelisti musejí být silné, pevné, široké, směrem k nosu se poněkud zužují. Dolní může být o málo delší než horní. Zuby mají být bílé, silné, pravidelně rozmístěné v čelistech. Chrup se požaduje úplný, skus má být nůžkový, přípustný je i neveliký předkus dolní čelisti. Pysky musejí být volné, masité, ne však příliš tlusté. U fen jsou poněkud méně nápadné, což odpovídá pohlavnímu typu. Horní pysk překrývá po stranách dolní, nemá ale přesahovat přes spodní okraj dolní čelisti. Vepředu, pod nosem, dolní pysk překrývat nemá. Neměl by být příliš volný (plandavý) nebo nepřiměřeně tlustý.

Oči jsou velké, výrazné, uložené poměrně hluboko v očnicích a dosti daleko od sebe, rozhodně nesmějí být vypoulené. Mohou mít duhovku zbarvenou světle hnědě, žlutohnědě nebo tmavě hnědě, modré nebo šedomodré zbarvení očí je nepřípustné. Oční víčka těsně přiléhají k očním bulvám a mají plně pigmentované tmavé okraje.

Ušní boltce jsou zavěšené, tvaru písmene „V“, středně velké tak, aby odpovídaly celkové velikosti hlavy. U základny mají být široké a ploše přilehlé k lícím. Měly by být dost vysoko nasazené, v afektu by měly být jejich základny v úrovni horní linie mozkovny. Příliš dlouhé, polovztyčené nebo vztyčené ušní boltce se pokládají za hrubou vadu.

Krk musí plynule přecházet do hlavy i do plecí, do nichž je zasazen poměrně vysoko. Je velmi silný, svalnatý a směrem k trupu se rozšiřuje, má být přiměřeně dlouhý, jeho délka musí odpovídat délce trupu. Krátký nebo naopak příliš dlouhý krk stejně jako krk nízko zasazený do plecí je nežádoucí. Šíje bývá lehce klenutá, kůže na hrdle volná, nesmí však zasahovat až na hruď, vepředu mezi hrudními končetinami volná být už nesmí.

Trup se při pohledu shora směrem k bedrům lehce zužuje. Horní linie těla má být rovná, hřbet je široký, rovný, velmi svalnatý, s výrazným svalovým reliéfem. Hrudník musí být široký, mohutný, hluboký, dobře osvalený, s patřičně klenutými žebry.

Hrudní končetiny jsou pevné, rovné, síly přiměřené mohutnosti trupu. Musejí délkou i silou odpovídat celkové velikosti psa. Při pohledu zepředu má být jejich postoj široký. Lopatky mají být mohutně osvalené a správně zaúhlené, s vrcholy směřujícími šikmo nahoru a vzad. Svalovina ramen je mocná, lokty nesmějí být ani vybočené, ani vbočené. Záprstí jsou krátká, silná a nesmějí být ani vybočená, ani vbočená. Tlapky se požadují velké, uzavřené, s dobře vyvinutými nášlapnými polštářky. Musejí směřovat přímo vpřed, nesmějí být ani vybočené, ani vbočené. Prsty jsou pěkně klenuté, drápy mohutné, zahnuté, tmavě zbarvené.

Pánevní končetiny mají být silné a pevné, musejí odpovídat celkové velikosti psa. Jsou náležitě osvalené, stehna mají být široká, mohutná, se zřetelným svalovým reliéfem. Kolena musejí být silná, pevná, patřičně zaúhlená, nesmějí být ani vybočená, ani vbočená. Bérce jsou řádně osvalené s dobře patrným (vykresleným) osvalením, hlezna pevná, náležitě zaúhlená, nárty krátké, silné, pevné a při pohledu zezadu nesmějí být ani vybočené, ani vbočené, musejí být navzájem dokonale paralelní. Kravský postoj je krajně nežádoucí. Tlapky pánevních končetin jsou okrouhlého tvaru, poněkud menší než tlapky hrudních. Musejí směřovat přímo vpřed, nesmějí být vybočené nebo vbočené. Nášlapné polštářky mají být vysoké, drápy silné, zahnuté, tmavě zbarvené. Paspárky se odstraňují.

Bedra jsou krátká, mocně osvalená a smějí být jen lehce vyklenutá. Záď má být silná a široká, velmi svalnatá. Ocas je vysoko nasazený, buď kupírovaný na délku tří obratlů, anebo nekrácený, rovný. Krácenému se dává přednost, nekrácený je pokládán za atypický.

Kůže je sytě pigmentovaná, má být silná, volná, takže místy tvoří záhyby. Srst má být krátká a hustá, hladce přilehlá. Její zbarvení může být krémové, žíhané (jakéhokoli odstínu), světle žlutohnědé či žluté, šedé, červenohnědé, nebo hnědé. Všechny barvy smějí být s bílými znaky i bez nich. Žádoucí je, aby bílé odznaky buď úplně chyběly, anebo jich bylo co nejméně, nicméně bílá lysina na čele a bílé znaky zepředu na hrudi, na tlapkách a na zápěstí („ponožky“) se připouštějí. Černá maska v obličeji být může, ale nemusí.

 

Chovatelský klub:

www.moloss.cz