Toy foxteriér
FCI:
N – FCI neuznaná plemena.
Povaha:
Přestože vznikl pro účely lovu, je dnes především malým společenským psem vhodným i do nejmenších městských bytů. Vyniká nesmírnou čilostí, duchapřítomností, a odhodlaností. Je energický, živý, houževnatý, veselý a duchaplný, vždy optimisticky naladěný a na svoji velikost relativně silný. Nedá si snadno nahnat strach od jiných, ani mnohem větších domácích zvířat. Často si počíná velmi komicky, je zábavný a hravý po celý život a dožívá se obvykle vyššího věku než většina jiných obdobných plemen.
Svého majitele nesmírně miluje a je mu naprosto oddaný a věrný. Vyniká mimořádnou hravostí a má velmi rád děti. Vzdor svojí velikosti se chová jako odvážný obranář a typický teriér. Je inteligentní, bystrý, hbitý, rychlý, zvídavý, nebojácný, učenlivý, přizpůsobivý, vytrvalý a zpravidla ochotně a s potěšením trénuje na soutěže v obedience, flyballu, agility.
Výchova:
I u tohoto malého plemene je nezbytná laskavá, ale naprosto neoblomná důslednost. Přestože by se mohlo zdát, že se hodí pro každého, není tomu tak. Osoby nedůsledné, často měnící názory nebo náladové, příp. dojímající se jeho velikostí, z něho ideálního společníka nikdy nevychovají.
Stavba těla:
Jde o malého psa čtvercového tělesného rámce, tělesná hmotnost má obnášet 1,6 – 3,2 kg. Délka hlavy, krku i končetin musí odpovídat délce těla a hloubce hrudníku. Hlava by měla být velmi typická. Při pohledu zepředu i ze strany má zhruba tvar komolého kuželu, při pohledu zepředu se postupně rozšiřuje téměř plynulými liniemi od nosu po základny ušních boltců.
Délka čenichové partie i délka mozkovny odpovídá celkové délce a velikosti hlavy. Mozkovna je přiměřeně široká a svrchu mírně klenutá. Směrem k nosu se čenichová partie postupně zužuje. Nos je černý, štěňata se však rodí obvykle s růžovým nosem. Stop je poněkud svažitý, líce jsou ploše osvalené, partie pod očima vyplněné.
Pysky těsně přiléhají k čelistem a zubům. Chrup má být úplný, zuby silné, bílé, přednost se dává nůžkovému skusu, klešťový je však přípustný. Chybění zubů není vadou v kterémkoli věku, pokud je skus korektní.
Oči jsou tmavé barvy, čím sytější, tím lépe. Mají být jasné a jiskrné, měkkého, inteligentního výrazu, okrouhlého tvaru. Poněkud vystupují, nesmějí však být vypoulené, musejí být dokonale uložené v očnicích, dosti daleko od sebe.
Ušní boltce jsou vztyčené, na vrcholcích zašpičatělé, tvaru písmene „V“, nasazené poměrně blízko u sebe, ale tak, že se nedotýkají. V afektu a v pohybu musejí být vždy vztyčené, velikostí odpovídají velikosti hlavy a celého těla.
Krk je suchý, v šíji mírně klenutý, elegantní, zhruba tak dlouhý jako hlava a proporcemi odpovídá velikosti jedince. Směrem k plecím se postupně rozšiřuje a plynule do nich přechází.
Trup je kompaktní, vyvážený a směrem od plecí k přiměřeně vykasaným slabinám se lehce zužuje. Hřbet má být krátký a silný. Horní linie těla musí být rovná a pevná, hladce probíhá od šíje přes hřbet, bedra a záď až ke kořeni ocasu. Hrudník tvoří patřičně klenutá žebra. Je tak hluboký, že dosahuje k loktům nebo těsně nad ně. Na pomyslném příčném řezu má oválný tvar a proporcemi odpovídá celkové velikosti jedince.
Plece hrudních končetin spojují nenásilně krk s trupem. Lopatky jsou šikmo uložené. Volné části jsou při pohledu ze strany rovné od loktů po tlapky. Ty směřují přímo vpřed, nesmějí být ani vybočené, ani vbočené, při pohledu zepředu jsou od sebe přiměřeně vzdálené, postoj nemá být ani nadměrně široký, ani příliš úzký. Síla jejich kostí odpovídá velikosti jedince. Lokty těsně přiléhají k trupu, nesmějí být ani vybočené, ani vbočené. Zápěstí jsou pružná, záprstí silná a rovná, paspárky se doporučuje odstranit.
Pánevní končetiny musejí být silné, stehna zezadu pěkně zaoblená po obou stranách ocasu a bérce náležitě osvalené, patřičné délky. Kolena mají být zřetelná a přiměřeně zaúhlená stejně jako hlezna. Při pohledu zezadu by měla být kolena a hlezna na jedné svislici s tlapkami a obě končetiny musejí být navzájem rovnoběžné. Síla kostí odpovídá velikosti jedince. Paspárky by měly být odstraněny, tlapky jsou oválného tvaru, kompaktní, s klenutými prsty a tuhými, pevnými nášlapnými polštářky.
Hrboly kyčelních kostí jsou v úrovni horní linie těla nebo těsně pod ní, pánev má patřičnou šířku i hloubku. Záď je silná a svalnatá, prostá jakékoli slabosti, nevyhrbená, silná svalovina kyčlí přechází plynule na stehna a bérce.
Ocas je krátký, nasazený vysoko, v úrovni horní linie těla, v afektu a za pohybu nesený vždy vzhůru a vesele, nad horní linií těla. V klidu bývá nesen pod ní. Krátí se na 2/5 původní délky tak, aby měl u jedinců ve věku 6 měsíců a starších délku asi 2,5 – 7,5 cm.
Srst je krátká a lesklá, jemná a hladká na pohmat, jednotně pokrývá celé tělo, nikde na něm nesmějí být holá místa. Poněkud delší je na svrchní straně krku a plecích, spodní strana trupu, vnitřní strany hrudních a dolní části pánevních končetin jsou přinejmenším řídce osrstěny, nesmějí však být nikdy úplně lysé.
Zbarvení srsti, převážně bílé, musí být elegantní, vyvážené, ušlechtilé. Na hlavě bíla barva nepřevládá, což znamená, že bílá může být jen její menší polovina. Přípustné je zbarvení trikolorní nebo bikolorní. Ušní boltce jsou černé ze zadní strany a černý je také úzký proužek na jejich vnitřních okrajích. Tříslové odznaky mají být na lících a/nebo na čenichové partii a nad očima. V obličeji může být a nemusí bílá „lysina“. Bílé „ojínění“ na konci čenichové partie je přípustné stejně jako tečky, na trupu a končetinách převládá bílá s černými skvrnami nebo bez nich. Tečkování bílých ploch je přípustné, pokud převládá bílá barva. Přednost se dává černým skvrnám bez rezavého nebo nahnědlého nádechu.