Chow chow
FCI:
Patří do skupiny V – Špicové a tzv. primitivní plemena, sekce 5 – Asijští špicové a příbuzná plemena.
Povaha:
Vzhledově i povahou je jedinečným, nezaměnitelným a povahově svérázným společenským psem. Je klidný, nebojácný, nezávislý, majiteli věrný, ale také hrdý, samostatný, sebevědomý a poněkud až značně rezervovaný, zpravidla nedůvěřivý vůči neznámým osobám. Nikdy není dotěrný či dokonce neodbytný.
Výchova:
Je ideálním společníkem osob milujících klid, rozvážných a vyrovnaných, nadaných přirozenou autoritou, trpělivých, kterým vyhovuje tichý, aktivitou nepřekypující a trochu odtažitý společník, který navíc nemá přehnané nároky na délku vycházek.
Při jeho výchově musí být majitel velmi trpělivý. Není plemenem pro začátečníky. Raná socializace a výchova je obzvlášť významná - musí být nenásilná, pozvolná a co nejširší. Při výcviku je důležitá pozitivní stimulace a intonace hlasu. To, že je dobrým strážcem vyznačujícím se dosti dominantním chováním, se může projevit nejen ve vztahu k jiným psům, ale i k některým lidem. Bývá pokládán za typického „psa jednoho pána“. Se staršími dětmi vychází dobře, ale hrát by si s ním měly (po náležitém poučení) jen ty klidnější a rozvážnější a tehdy, když on sám chce.
Za vysokých letních teplot a vysoké vzdušné vlhkosti nesmí být fyzicky přetěžován, má mít možnost odpočívat na relativně chladném místě a rozhodně nesmí být nucen k nějaké zbytečné aktivitě. V prašných městech nebo v pylové sezóně je třeba mu alespoň 1krát denně důkladně vypláchnout oči speciální oční vodou pro psy.
Stavba těla:
Má to být statný, ale dobře pohyblivý pes kompaktní stavby těla, dokonale vyvážený, krátkého tělesného rámce, „lvího“ vzezření, hrdého a důstojného držení těla, s typickým chůdovitým pohybem. Kohoutková výška činí u psů 48 – 56 cm a u fen 46 – 51 cm.
Mozkovna má být svrchu plochá a široká, dobře vyplněná pod očima. Čelní sklon není srázný, čenichová partie má být středně dlouhá, stejně a dostatečně široká od očí až k nosu, nikdy nesmí být na konci zašpičatělá jako u lišky. Nos je velký a široký, černý, u krémově a téměř bíle zbarvených jedinců může být světlejší, u jedinců modře a béžově zbarvených (tzv. skořicových) má odpovídat barvě srsti.
V ideálním případě mají být okraje pysků, sliznice dutiny ústní včetně patra, dásní a vnitřních ploch pysků jednotně sytě černě nebo modročerně zbarvené. U jedinců s modrou nebo béžovou (skořicovou) barvou srsti mohou být pysky modré nebo béžové a u jedinců krémově a bíle zbarvených mohou být ještě světlejší. Jazyk musí být vždy modročerný. Zuby mají být silné a zdravé, čelisti mohutné, s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem.
Oči mají být tmavé, oválného tvaru, středně velké. U modře a béžově zbarvených jedinců může barva oční duhovky odpovídat barvě srsti. Ušní boltce jsou malé, vztyčené, tlusté, s mírně zaoblenými špičkami, pevné, hodně zeširoka nasazené, nakloněné nad oči a poněkud k sobě.
Krk musí být silný, mohutný, nikdy by neměl být příliš krátký. V šíji je mírně klenutý a plynule přechází do plecí. Hřbet se požaduje krátký, rovný a silný, bedra jsou mohutná. Ocas má být vysoko nasazený, vzhůru nesený, přetočený nad záď.
Hrudník je široký a hluboký, žebra musejí být dobře klenutá. Hrudní končetiny jsou zcela rovné, přiměřené délky, silných kostí. Lopatky mají být osvalené a šikmo uložené, předloktí jsou dokonale rovná, silných kostí. Tlapky mají být malé, okrouhlého tvaru, s klenutými prsty. Chow Chow musí vždy stát na prstech – záprstí nesmějí být „prošláplá“.
Pánevní končetiny mají být svalnaté, stehna jsou mohutná, kolena jenom mírně zaúhlená, bérce silné, hlezna by měla být nízko nad podkladem a jen minimálně úhlená. Nárty jsou kolmé k podkladu, rovné. Pohyb je zvláštní, chůdovitý, krátký, volný a vytrvalý.
Srst může být dlouhá nebo krátká. Dlouhá je nadýchaná, hustá, rovná a odstávající, nikdy však nesmí být její délka přehnaná. Pesíky krycí srsti mají poměrně hrubou texturu, podsada je jemná a hustá. Zvláště bohaté je osrstění na krku, kde tvoří „hřívu“ nebo „límec“, a na zadní straně stehen, kde vytváří tzv. kalhoty.
Pro krátké osrstění je typická krátká, bohatá, hustá, rovná, odstávající srst plyšové textury, která nikdy nemá být ploše přilehlá. Jakékoli záměrné krácení srsti je zakázané, možné je pouze zastřižení srsti kolem dokola tlapek.
Zbarvení srsti může být jednotně černé nebo bílé, ale také červené, modré, béžové (skořicové), krémové, a to nejrůznějšího odstínu, nikoli však skvrnité nebo vícebarevné. Spodní část ocasu a zadní strana stehen bývá často světlejší, což se ale za vícebarevnost nepovažuje. Pravidelná údržba srsti je nezbytná a musí na ni být navykáno od nejútlejšího mládí. Dlouhá srst se češe speciálním hřebenem na dlouhou srst a následně hřebenem s kratšími a hustšími zuby.
Jakákoli odchylka od výše uvedených požadavků standardu má být pokládána za vadu a musí se posuzovat přesně podle stupně vyjádření a vlivu na zdraví a pohodu jedince. K vylučujícím vadám patří především agresivita a bázlivost.