Americký vodní španěl
FCI:
VIII - slídiči, retrieveři a vodní psi
Povaha:
Dokáže být jak loveckým psem, tak i příjemným psem společenským, který má velmi pěkný vztah k dětem. K těm se chová vychovatelsky jako k vlastním mláďatům. Je veskrze přátelský, učenlivý, stále připravený potěšit svého majitele, k němuž má vysloveně ochranářský vztah. Zvláště fixován je na osobu, která zaujímá v rodině α-pozici, což spolehlivě vycítí. Nejlepších výsledků při práci dosahují ti jedinci, jejichž vztah s vlastníkem je ideální, založený na vzájemném pochopení a oboustranném respektu.
Americký vodní španěl patří do skupiny loveckých psů - slídičů specializovaných pracovním výkonem převážně na lov vodní pernaté zvěře. Tu vypichuje z rákosí i na otevřené vodní hladině a nadhání lovci. Je stejně dobře použitelný i k práci na souši, po níž se pohybuje s vrozenou lehkostí, a to jak v poli, tak v lese. Je to energický a vášnivý lovec, který si při práci počíná aktivně a vytrvale.
Výchova:
Učí se snadno a s nadšením, drsné výchovné metody nebo výcvik drilem však absolutně nesnáší. Při výcviku vyžaduje laskavou důslednost. I začátečník může být dobrým majitelem, ale musí s ním jednat vždy tak, aby pes byl šťastný a pracoval s cílem potěšit ho. Byl-li správně cvičen a vycvičen, je snadno ovladatelný.
Vzhledem ke své aktivitě a nárokům na fyzické i mentální zaměstnání vyžaduje každodenní trénink nebo jiné uplatnění. Trvalý kontakt s lidmi je pro něj velice důležitý, a proto není vhodné ho trvale držet ve venkovním kotci.
Stavba těla:
Americký vodní španěl je čilý, silný, ušlechtilý, svalnatý pes střední velikosti s kučeravou až kadeřavou srstí. Kostra má být dostatečně mohutná a osvalení výrazné, ale nikdy nesmí působit dojmem těžkopádnosti nebo zavalitosti. Obzvláštní důraz se klade na správnou velikost, vzájemnou harmoničnost všech tělesných partií, texturu a barvu osrstění. Tělesný rámec je krátce obdélníkový. Kohoutková výška činí u psů i fen 38 – 46 cm, tělesná hmotnost se pohybuje v rozpětí 13,5 – 20,5 kg u psů a 11,5 – 18 kg u fen.
Hlava musí velikostí odpovídat celkové velikosti těla. Je přiměřeně dlouhá, bystrého, sebevědomého, přitažlivého a inteligentního výrazu v obličeji. Mozkovna má být dost široká a silná. Čelní sklon (stop) je povlovný, nesmí být příliš srázný. Čenichová partie má být středně dlouhá, na konci hranatá a patřičně hluboká, nesmí být ostře zašpičatělá nebo mělká.
Nos musí být přiměřeně široký, tmavě zbarvený, černý nebo tmavě hnědý, s široce otevřenými nozdrami. Pysky jsou na okrajích hladké a těsně přiléhají k čelistem a zubům, nesmějí být volné nebo převislé. Žádoucí je nůžkový nebo klešťový skus.
Oči jsou středně velké, dosti daleko od sebe uložené v očnicích, mírně okrouhlého tvaru. Nesmějí z očnic vystupovat nebo být dokonce vypoulené. Barva oční duhovky může být světle žlutohnědá, oříškově či tmavě hnědá podle odstínu zbarvení srsti. Oční víčka dobře přiléhají k očním bulvám, nesmějí být volná.
Ušní boltce jsou zavěšené, nasazené poněkud nad linií očí, ne však příliš vysoko. Jsou lalůčkovitého tvaru, široké a dlouhé tak, že nataženy kupředu dosahují vlastním okrajem k nosu.
Krk je na pomyslném příčném řezu okrouhlý, středně dlouhý, silný a svalnatý, bez laloku na hrdle. V šíji nemá být výrazně klenutý.
Trup musí být silný, pevné stavby. Horní linie těla je vodorovná nebo od kohoutku směrem k zádi mírně svažitá. Hrudník musí být prostorný, hluboký tak, že dosahuje k loktům. Nesmí být ani příliš široký, ani nadměrně úzký. Žebra mají být patřičně klenutá, ne však natolik, aby vadila pohybu hrudních končetin. Bedra jsou pevná. Slabiny nejsou příliš vykasané.
Ocas je přiměřeně dlouhý, zahnutý jako oblouk houpací židle. Může být nesen poněkud pod nebo nad horní linií těla. Na konci je zašpičatělý, pokrytý srstí, která je na spodní straně poněkud delší a odstává, takže tvoří nepříliš výraznou „vlajku“. Má být stále v živém pohybu.
Hrudní končetiny mají být středně dlouhé, rovné, pevných kostí. Lopatky jsou šikmo uložené, suše, ale náležitě osvalené. Zápěstí musejí být silná. Paspárky jsou přípustné.
Pánevní končetiny musejí být silné tak jako celá záď. Kyčle mají být náležitě vyvinuté, stehna silná. Hlezna jsou mírně zaoblená, nesmějí být ani malá, ani ostrých obrysů (hranatá), musejí však být přiměřeně zaúhlená. Nárty mají mít patřičnou délku, musejí být silné, rovné, pevných kostí a navzájem rovnoběžné. Tlapky odpovídají velikostí celkové velikosti jedince, prsty jsou sevřené, navzájem spojené meziprstními kožními duplikaturami, se silnými nášlapnými polštářky.
Srst musí být kučeravá a nesmí být ani příliš tvrdá, ani nadměrně jemná. Tvoří uzavřené kroužky. Hustota kučer na různých tělesných partiích může být různá. Je velmi důležité, aby byla dobře vyvinuta hustá podsada, která chrání psa před povětrnostními vlivy, studenou vodou a hustými křovinatými porosty. Na temeni hlavy musí být srst krátká, přilehlá, netvoří topknot (chocholku). Ocas má být osrstěný až po špičku, s náznakem „vlajky“ na spodní straně. Končetiny jsou přiměřeně osrstěné, pokryté kučerami a loknami podobnými jako na trupu.
Zbarvení je jednotně játrově hnědé, hnědé nebo tmavě čokoládově hnědé, malé bílé odznaky zepředu na hrudi a na prstech jsou přípustné.