Fieldšpaněl
FCI:
Patří do skupiny VIII - slídiči, retrieveři a vodní psi
Povaha:
Je až neobvykle a zcela přirozeně poslušný, údajně nejposlušnější ze všech španělů. Je mírný, ovladatelný, milý, klidný, přičinlivý, pracovitý, citlivý, laskavý a hravý. Obvykle si vybírá z rodiny majitele jednu osobu, na kterou se doslova upne, má jistý sklon být psem „jednoho pána“, ale i k ostatním příslušníkům rodiny je vstřícný. Velmi dobře se snáší s dětmi, rád se zúčastňuje jejich her.
Používá se jako lovecký pes-slídič. V honitbě a při lovu je velmi samostatný a uplatňuje zde svůj temperament.
Výchova:
Vzhledem ke svému povahovému založení je dobře ovladatelný a snadno vychovatelný i cvičitelný. Je vhodný i pro úplné začátečníky. Základem výchovy musí být vlídná a přívětivá důslednost. Jakékoli tvrdé zacházení s ním je nejen zbytečné, ale dokonce ho může psychicky zničit.
Potřebuje dostatek pohybu, delší vycházky do přírody aspoň jednou dvakrát týdně jsou nutné. I když jako lovecké plemeno má sklon slídit po zvěři, takřka vrozená poslušnost a fixace na majitele mu nedovolí, aby se vzdálil zcela z jeho vlivu. Srst vyžaduje pravidelnou údržbu. Rozhodně nepatří do venkovního kotce, protože bez kontaktu s lidmi je nešťastný.
Stavba těla:
Fieldšpaněl je dokonale vyvážený, ušlechtilý, urostlý lovecký španěl obdélníkového tělesného rámce. Stavba jeho těla zaručujíce dokonalou pohyblivost a vytrvalost. Kohoutková výška činí průměrně 46 cm, tělesná hmotnost se pohybuje v rozmezí 18 – 25 kg.
Hlava je vysoce ušlechtilá a typická, jemně modelovaná, s výrazným týlním hrbolem. Pod očima je užší než v mozkovně a celkově nesmí být příliš široká. Nadočnicové oblouky mírně vystupují, čelní sklon (stop) není ani příliš srázný, ani moc povlovný, ale má být dobře patrný. Čenichová partie má být protáhlá a úzká, nikdy nesmí být na konci zašpičatělá nebo vysloveně hranatá.
Oči jsou mandlového tvaru, široce otevřené, s těsně přiléhajícími očními víčky, jejichž okraje neodhalují ani kousek spojivky.
Ušní boltce mají být nízko nasazené, zavěšené, přiměřeně dlouhé a široké, bohatě osrstěné. Čelisti jsou silné s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem.
Krk má být silný, dlouhý a svalnatý. Umožňuje psu pracovat bez zvláštní námahy s nosem u země. Hrudník má být hluboký, náležitě prostorný, s dostatečně klenutými žebry. Hřbet je silný, rovný, svalnatý stejně jako bedra.
Hrudní končetiny mají dlouhé, šikmo uložené lopatky s vrcholy směřujícími nahoru a vzad. Jejich volné části (od loktů k podkladu) jsou středně dlouhé, rovné, plochých kostí. Pánevní končetiny mají být silné, svalnaté, kolena patřičně zaúhlená, hlezna nízko nad podkladem. Tlapky obojích končetin jsou okrouhlé, uzavřené (s těsně sevřenými prsty), se silnými nášlapnými polštářky a nikdy nesmějí být příliš malé.
Ocas bývá obvykle kupírovaný. Srst je dlouhá, ploše přilehlá, hladká, hedvábné textury, nikdy nesmí být kučeravá, krátká nebo drátovitá. Má být hustá a vodovzdorná. Delší a obzvlášť bohaté je osrstění zepředu na hrudi, na spodní straně trupu, zezadu na hrudních i pánevních končetinách. Zbarvení může být černé, játrově hnědé nebo grošované. Duhovky by měly být sytě oříškově hnědé barvy.