Španělský vodní pes
FCI:
VIII - slídiči, retrieveři a vodní psi
Povaha:
Povahově je inteligentní, věrný, poslušný, veselý, pracovitý, statečný, přátelský, vyrovnaný, aktivní, živý, pozorný a ostražitý. V případě potřeby se dokáže sám od sebe chovat způsobně a důstojně. S dětmi vychází dobře. Protože je velice hravý, často iniciuje hru s jinými psy nebo s lidmi a tuto „výzvu“ ke hře je třeba, i kdyby jen na několik okamžiků (formálně), přijmout.
Vůči neznámým osobám je rezervovaný, v žádném případě však neprojevuje ani náznak strachu. Případné sklony ke kousavosti, směřující proti cizím lidem a neznámým psům, je nutné a možné úspěšně tlumit již v samém zárodku, v rámci socializace a výchovy.
Kromě sportů, jako je např. agility, které mu vyhovují nejvíce, je možno se s ním věnovat také výcviku záchranářskému, vyhledávání omamných látek, výbušnin, nebo canisterapii. Pracovně je všestranný, osvědčuje se při lovu vodních ptáků a také jako ovčák a obranář, jeho obranářský instinkt je výrazný. Je společensky založený a majiteli a jeho rodině naprosto oddaný. Snáší se bez potíží i s ostatními volně drženými drobnými domácími zvířaty. Původně se uplatňoval jako ovčák a pomocník lovců a rybářů.
Výchova:
Jeho výchova je poměrně snadná, respektuje-li majitel zásadu laskavé důslednosti. Majitel by však měl být rozhodný, rázný a důsledný, nadaný přirozenou autoritou. Díky mimořádné chápavosti je š. v. p. velmi učenlivý a navíc nesmírně adaptabilní ve všech situacích a za jakýchkoli podmínek. Vyniká šikovností a snadnou cvičitelností.
Pro společné soužití s jinými domácími zvířaty je třeba systematická socializace a zvykání na ně od útlého věku. Nároky na pohyb má značné a velmi rád plave, potřebuje však také nějaké mentální zaměstnání. Srst vyžaduje občasnou úpravu.
Stavba těla:
Španělský vodní pes je robustní atletický, dlouholebý pes nevšedního vzhledu a krátce obdélníkového tělesného rámce. Mocně vyvinutá svalovina je výsledkem pravidelného pracovního zatížení. Kohoutková výška činí u psů 44 – 50 cm a u fen 40 – 46 cm s povolenou tolerancí +2 cm v případě, že všechny tělesné proporce jí odpovídají. Tělesná hmotnost se pohybuje u psů v rozmezí 18 – 22 kg a u fen v rozpětí 14 – 18 kg.
Hlava je mohutná, elegantně nesená. Mozkovna je svrchu plochá, týlní hrbol má být jen málo patrný. Při pohledu ze strany je horní linie mozkovny v pomyslném prodloužení rovnoběžná s linií nosního hřbetu. Čelní sklon (stop) má být povlovný. Obrysové linie čenichové partie jsou při pohledu ze strany rovné.
Nos má stejnou barvu jako nejtmavší odstín barvy srsti, anebo je o něco sytější. Nozdry musejí být dostatečně otevřené. Pysky těsně přiléhají k čelistem a zubům. Ústní koutky jsou výrazné. Zuby musejí být správně tvarované, bílé, špičáky velmi mohutné.
Oči mají být poněkud šikmé, velmi výrazné. Spojivky nesmí být vidět. Ušní boltce jsou středně vysoko nasazené, zavěšené, trojúhelníkového tvaru.
Krk má být krátký, velmi svalnatý, s hrdlem bez laloku, pevně zasazený do plecí. Trup je robustní, horní linie těla rovná, kohoutek sotva patrný, hřbet rovný a pevný, záď lehce svažitá. Hrudník má být široký a hluboký, tvořený dostatečně klenutými žebry. Břicho má být lehce vtažené.
Hrudní končetiny jsou silné a kolmé k podkladu. Lopatky mají být šikmo uložené a řádně osvalené. Ramenní kosti jsou silné, lokty těsně přiléhají k hrudníku a směřují přímo vzad, nesmějí být ani vybočené, ani vbočené. Předloktí mají být rovná, silná stejně jako dosti krátká záprstí. Tlapky jsou okrouhlé, prsty těsně sevřené, nášlapné polštářky pevné, drápy mohou mít jakoukoli barvu.
Pánevní končetiny musejí být při pohledu zezadu naprosto rovné, při pohledu ze strany mírně zaúhlené, velmi mocně osvalené. Stehna jsou dlouhá a svalnatá, bérce silné, hlezna nízko nad podkladem, nárty krátké, suché, kolmé k podkladu. Tlapky by měly být stejné jako tlapky hrudních končetin.
Ocas má být středně vysoko nasazený a krátí se mezi 2. a 4. obratlem. Někteří jednici jej mají vrozeně krátký.
Kůže má být pružná, jemná a těsně přiléhá ke kosterní svalovině a podkoží. Může být stejně jako viditelné sliznice pigmentovaná černě nebo hnědě, anebo nepigmentovaná, podle zbarvení srsti. Srst má být vždy kučeravá, vlnovitá. I pokud je krátká, musí tvořit kučery. Je-li dlouhá, tvoří šňůrky. Její stříhání je přípustné, může být rovnoměrně zkrácena na celém těle, ale zkrášlující střih je nepřípustný. Textura srsti vzdoruje jak vodě, tak horku. Dokonale psa chrání i před extrémními výkyvy počasí.
Zbarvení srsti může být jednotně bílé, černé či hnědé (různého odstínu), anebo černo-bílé či hnědo-bílé. Barva oční duhovky, oříškově hnědá až kaštanově hnědá, musí odpovídat barvě srsti.