Kartouzská kočka

Zkratka:

Chartreux

Zkratka dle FIFe:

CHA

Místo původu:

Francie

Předkové:

Přírodní plemeno

Typ plemene:

Krátkosrstá kočka

Tělesný typ:

Zavalitý

Hmotnost:

4 – 8 kg

Barevné variety:

Všechny odstíny modré

Historie: Ačkoli o původu kartouzských koček existuje několik hypotéz, žádná z nich není nezvratně dokázána. Nicméně už v 16. století se objevují zmínky o modrých krátkosrstých kočkách, vyskytující se jak v Římě, tak ve Francii. V 18. století se název kartouzská kočka objevuje pravidelně v knihách a článcích, pokud se mluví o modrých krátkosrstých kočkách z Paříže.

Jméno toto plemeno dostalo nejspíše podle izolovaného kopcovitého kraje Francie Grand Chartreuse, kde Řád kartouzských mnichů choval modré kočky v klášteře už od nepaměti. Tato hypotéza není ale potvrzená a o vzniku a pojmenování kartouzských koček zůstává ještě mnoho nevyjasněného. 

Ačkoli se v minulosti díky své podobnosti křížily s britskými krátkosrstými kočkami, v současnosti se to považuje za nežádoucí a vzájemné křížení se nepovoluje. Dodnes je toto plemeno oblíbeno obzvláště ve Francii a Belgii. 

Povaha: Charakter kartouzské kočky se do jisté míry, stejně jako její vzhled, shoduje s britskou krátkosrstou kočkou. Jsou to přátelské, dobře naladěné kočky, s klidnou a vyrovnanou povahou. S jinými kočkami i se psy se snášejí dobře a díky své malé agresi bývají dobrými kamarády i pro děti. Ačkoli na člověku není závislá, neprospívá jí dlouhý čas o samotě. Ráda si hraje i šplhá a svůj jemný hlas používá jen výjimečně. 

Stavba těla: Kartouzská kočka se dosti podobá britské krátkosrsté kočce. Nejdůležitějšími vnějšími rozdíly mezi nimi jsou tvar hlavy a tvar, umístění a velikost uší. Středně velké až velké osvalené tělo kartouzské kočky je mohutně stavěné, působící robustním dojmem. Nohy jsou dosti vysoké a tlapky relativně velké. Ocas je středně dlouhý, široký v nasazení a sbíhající se do zakulacené špičky. Hlava má tvar obráceného lichoběžníku a je o něco delší než širší. Nos s rovným profilem je široký a dlouhý. Středně velké uši stojí vysoko na hlavě. Velké oči nesmějí být příliš kulaté. Vnější koutky oka jsou mírně zdvižené.  

Srst: Dvojitá srst kartouzské kočky je lesklá. Má hustou a poněkud vlnitou podsadou, díky čemuž srst odstává od těla. Na omak je jemná.

Péče: Za normálních okolností stačí, když srst kartouzské kočky jednou za týden vyčešete kartáčem. V období línání si můžete pomoci gumovým kartáčem. Přílišné vyčesávání by ale mohlo srst poškodit. V případě potřeby můžete srst napudrovat neparfémovaným nemastným mastkovým pudrem, který po chvíli vykartáčujete. Pokud je to nutné, vyčistěte vnější zvukovody přípravkem k tomu určeným a ostré konce drápků ostříhejte.

Barevné variety: 

Povoleny jsou všechny odstíny modré od světle modrošedé po tmavě modrošedou. Přednost se však dává jedincům se světlejší srstí. Více stříbřitou barvu má srst na nose, hmatových chlupech na polštářcích, na okrajích tlapek a na zadní straně uší. Barva očí je zlatožlutě měděná až jantarová, bez náznaku zelené. Barva očí světlá s věkem kočky.