Francouzský vodní pes

FCI:

Patří do skupiny VIII - slídiči, retrieveři a vodní psi.

Povaha:

Povahově je dokonale vyrovnaný, společenský, inteligentní, vždy přátelský, neagresivní a neskutečně veselý. Je velice závislý na svém majiteli.

Díky svojí šikovnosti je vhodný i pro mnohé psí sporty. Francouzský vodní pes se používá k lovu vodní zvěře, především pernaté. Není pouze aportérem, ale také vyhledává zvěř, která se ukrývá v pobřežní vegetaci, vypichuje ji, dohledává a přináší tu, která byla zraněná nebo zabitá. Pracuje za každého počasí. Zima mu nevadí a do vody je ochoten jít kdykoli, miluje ji, i když je velmi studená.

Výchova:

Je učenlivý a snadno vychovatelný. Vzhledem k osrstění by mohl být ubytován celoročně ve venkovním kotci, ale s ohledem na povahové založení a vztah k majiteli a členům jeho rodiny by tu psychicky strádal, a proto není tento způsob držení vhodný.

Stavba těla:

Francouzský vodní pes je středně velký pes vyvážených proporcí. Délka těla je větší než kohoutková výška, takže jeho tělo má obdélníkový tvar. Kohoutková výška činí u psů 58 – 65 cm a u fen 53 – 61 cm, s tolerancí ± 1 cm.

Hlava je bohatě osrstěná, srst z mozkovny musí spadat až na nosní hřbet. Vous na čenichové partii je dlouhý a bohatý, kryje i celý nosní hřbet a je velmi hustý. Mozkovna má být svrchu zaoblená a široká. Čelní sklon (stop) je výrazný. Čenichová partie by měla být hranatá, kratší než mozkovna. Nosní hřbet je široký stejně jako nos. Nozdry by měly být doširoka otevřené.

Pysky jsou silné, na okrajích plně pigmentované, černé nebo hnědé, celé pokryté dlouhou srstí. Čelisti musejí být stejně dlouhé, požaduje se nůžkový skus. Zuby mají být velké, špičáky mohutné a správně zasazené do čelistí.

Oči jsou okrouhlé. Ušní boltce jsou nízko nasazené, ve výši očí nebo o trochu níž, dlouhé, ploché, široké, pokryté dlouhou srstí. Nataženy nenásilně kupředu musejí jejich konce včetně osrstění přesahovat nos nejméně o 5 cm. Vlastní okraje boltců přitom dosahují přes ústní koutky.

Krk je krátký a silný. Hřbet je pevný. Hrudník musí být široký, prostorný a hluboký tak, že dosahuje k loktům. Žebra jsou patřičně klenutá, nikoli však sudovitě zahnutá.

Hrudní končetiny mají šikmo uložené lopatky. Ramenní kosti jsou silné a osvalené, předloktí mají být rovná, silných kostí, kolmá k podkladu a po celé délce pokrytá dlouhou srstí.

Pánevní končetiny mají mírně zešikmená a dobře tvarovaná stehna. Hlezna jsou nízko nad podkladem, náležitě zaúhlená, nárty mají být kolmé k podkladu. Tlapky jsou okrouhlé, široké, celé pokryté srstí.

Bedra jsou klenutá, krátká a silná. Záď je při pohledu ze strany zaobleně svažitá a tvoří harmonické pokračování linie beder.

Ocas má být nízko nasazený a na konci tvoří neveliký háček. Je-li pes v pohybu, může být mírně zvednutý a nesený nad horní linií těla.

Kůže má být poměrně silná, srst dlouhá, vlnovitá, kučeravá, může tvořit plstnaté šňůry a provazce, je hustá, pokrývá celé tělo a zajišťuje psu účinnou ochranu proti zimě a vodě. Upravuje se tak, jak to vyhovuje pracovnímu využití psa a jeho údržbě.

Zbarvení je jednotně černé, šedé, hnědé, tříslové, pískové, bílé nebo více či méně skvrnité. Odstín barvy by měl být na celém těle stejný. Přednost se dává tmavě hnědě zbarveným duhovkám.

 

Chovatelský klub:

www.kchls.cz