Ruská modrá kočka

Zkratka:

Russian Blue

Zkratka dle FIFe:

RUS

Místo původu:

Rusko

Předkové:

Domácí kočky

Typ plemene:

Krátkosrstá kočka

Tělesný typ:

Umírněně orientální

Hmotnost:

3 – 5,5 kg

Barevné variety:

Modrá, černá a bílá

Historie: Až na to, že plemeno pochází z Ruska, není jeho původ zjištěn se vší jistotou. S největší pravděpodobností se kočky s modrou srstí objevily před dvěma sty lety v okolí Archangelska, ruského přístavního města u Bílého moře. V polovině 19. století je angličtí obchodníci vzali s sebou do Velké Británie, kde nejdříve nesly označení archangelská kočka. Později, kvůli ruské revoluci a nezájmu angličanů o cokoli ruského, se plemenu přezdívalo Blue Foreign. 

Po druhé světové válce zbylo jen několik pro plemeno typických exemplářů. Proto se muselo přistoupit k přikřížení siamek s modrými odznaky. Díky tomu se ruská kočka stala typově příliš jemnou a začala se stále více podobat modré orientální krátkosrsté kočce s hladkou přiléhající srstí. Proto se v polovině 60. let skupina milovníků koček rozhodla pokusit se vyšlechtit znovu původní ruský typ a jejich snaha se vydařila. Dnes ruská modrá kočka vykazuje jen málo shod s orientálními kočkami. Krom Anglie se chov tohoto plemene do zbytku Evropy rozšířil i ze Švédska a Spojených států amerických. Český chov ruských koček patří k evropské špičce.

Povaha: Povaha ruské modré kočky je zcela unikátní a nedá se srovnat s žádným jiným plemenem. Ačkoli bývají až do vysokého věku hravé, jde jinak o velmi klidné kočky. Mají rády komfort a dokáží celé hodiny ležet na jednom, dobře zvoleném, místě. Většina z nich nesnáší hluk a shon, mají rády klidný život. V rodinách s dospívajícími dětmi se tedy nebudou cítit příliš spokojeně. K cizím lidem nebývají ruské kočky příliš vstřícné, ke členům rodiny ale velmi silně přilnou. S ostatními kočkami se většinou snesou dobře, stejně tak se psy.

Stavba těla: Relativně dlouhé tělo nesmí vypadat moc hrubě ani příliš jemně. Musí působit elegantním dojmem. Nohy jsou dlouhé, s malými oválnými tlapkami. Dlouhý ocas se sbíhá do špičky, ale nesmí být příliš široký v nasazení. Široká hlava se silnou bradou tvoří krátký klín. Dosti velké uši mají širokou základu a jsou nasazeny vysoko. Vnitřní strana uší je velmi málo nebo není vůbec osrstěná. Nos má co nejrovnější profil a vybíhá bez prohnutí do rovného temena lebky. Široko od sebe umístěné oči mají mandlovitý tvar. Nesmějí být příliš malé. 

Srst: Dvojitá srst ruské modré kočky je krátká, na dotek jemná a hedvábná. Srst však nesmí být příliš uhlazená nebo přiléhavá. Musí odstávat, aby byla zdůrazněna jemná struktura. Ta se nedá srovnat s žádným jiným plemenem. 

Péče: Srst ruské modré kočky stačí občas prokartáčovat jemným kartáčem. Přílišné česání nebo práce s gumovou rukavicí mimo období línání může poškodit jemnou podsadu. Je třeba v případě potřeby vyčistit uši přípravky k tomu určenými a ostré konce drápků pravidelně zastřihovat. 

Barevné variety: 

Ruská modrá kočka se vyskytuje ve více barevných varietách, FIFe ji uznává pouze v modré barvě.

• Modrá: Jedná se o nejstarší, nejznámější a nejoblíbenější barvu. Srst by měla být modrošedá s jemným stříbrným nádechem. Náznak kresby nebo přítomnost bílé barvy se pokládají za chybu. Modrošedé jsou i polštářky tlapek a nosní zrcátko. Oči by měly mít intenzivně zelenou barvu. 
• Bílá: Srst je čistě bílá, nos i polštářky tlapek jsou růžové. Oči mohou být zelené, modré nebo různobarevné (jedno oko zelené a jedno modré).
• Černá: Srst je čistě černá, nosní zrcátko a polštářky tlapek jsou tmavé. I u této barevné variety jsou oči charakteristicky zelené.