Thajská kočka

Zkratka:

česky Thajka, anglicky Thai

Zkratka dle FIFe:

THA

Místo původu:

Thajsko

Předkové:

Přírodní plemeno

Typ plemene:

Krátkosrstá kočka ,,umírněného" orientálního typu

Tělesný typ:

Svalnatý

Hmotnost:

4,5 – 5,8 kg

Barevné variety:

zbarvení vždy s odznaky (= points), které mohou být černohnědé, modré, čokoládové, lila, červené, krémové a želvovinové. Odznaky mohou mít také formu kresby ve všech výše uvedených barevných varietách.

Historie:

Thajská kočka má dlouhou a slavnou historii, přesto ale jde o poměrně nově uznané plemeno. Thajská kočka je ještě někdy označována jako Siamka starého typu nebo tradiční / klasická Siamka, což je způsobeno tím, že Thajské kočky a dnešní Siamské kočky mají společné dávné předky pocházející ze Siamu, dnešního Thajska, ale jsou to dvě odlišná plemena.

První doložené zmínky o vzhledu Královské kočky ze Siamu (KkzS), jak se jim na začátku říkalo, lze nalézt ve světově nejstarší knize o kočkách „Tamra Maew“ neboli "Báseň o kočce" z roku 1330. Tyto kočky byly považovány za svaté a věřilo se, že přinášejí štěstí. Proto se nacházely pouze v buddhistických klášterech a královských. Dodnes jsou v Thajsku tyto kočky nazývány Wichien-Maat, což je volně přeloženo měsíční diamant.

První záznamy o KkzS vyskytujících se mimo Thajsko jsou z jižního Ruska a to z let 1793 -1794. Další doložená zmínka je z roku 1878, kdy manželka amerického prezidenta Rutherforda B. Hayese dostala KkzS. Do Velké Británie byl první chovný pár KkzS darován králem Rámou VI. v roce 1884.

Exotický zjev KkzS vzbudil zájem chovatelů a již v r. 1892 sestavil Harrison Weir ve Velké Británii první standard pro KKzS, kterým se začalo říkat Siamská kočka. ZDE SE ZRODIL PROBLÉM S NÁZVY DNEŠNÍCH DVOU ODLIŠNÝCH PLEMEN.

Vzhled koček se začal brzy značně odlišovat od původních dovezených jedinců a kolem roku 1950 se názor na vzhled tehdejší Siamské kočky začal výrazně štěpit. Na jedné straně byly tendence dále modernizovat vzhled plemene a na druhé straně začal sílit tlak k návratu vzhledu KKzS. Proto někteří chovatelé začali dohledávat kočky podobné původnímu typu a v roce 1990 byly tyto kočky ve WCF (World Cat Federation) uznány jako samostatné plemeno s vlastním plemenným standardem. Uznání v dalších oranizacích následovaly a s platností od 1.10.2017 je Thajská kočka plně uznána i ve FIFé.

Povaha: Jde o přátelskou, inteligentní a zvědavou kočku. Je velmi komunikativní a ráda je ve společnosti člověka, kterou často upřednostňuje před společností jiných koček. Samota jí tedy nesvědčí. Thajské kočky jsou hodně mazlivé a hravé, pozornost si ale nevynucují tolik jako ostatní orientální plemena. Díky své inteligenci se snadno naučí aportovat nebo chodit v postroji.

Stavba těla: Oproti Siamským kočkám má Thajská kočka mírnější, přirozenější vzhled s vyváženými proporcemi. Elegantně působící tělo je střední velikosti, jeho délka je jeden a půl násobek výšky nohou. Je svalnaté, ale ne těžce stavěné. Thajka má větší hmotnost než naznačuje vzhled. Ocas je alespoň tak dlouhý jako tělo od ramen ke kořenu ocasu a je zužující se. Hlava je zakulacená, s profilem, který vykazuje velmi mírný pokles na úrovni očí a je zde mírná klesající křivka na špičce nosu. Čelo je ploché a dlouhé. Top je mírně zakřivený. Středně velké uši jsou v posazení široké a s oválnými konci. Oči jsou oválné, středně velké, vždy v modré barvě.

Srst: Krátká srst Thajské kočky s mírnou podsadou je jemná, lesklá a dobře přiléhá k tělu.

Péče: Srst Thajské kočky stačí jednou týdně vyčesávat. Nijak zvlášť zvýšené pozornosti není třeba ani v období línání, které u Thajských koček neprobíhá intenzivně. Ostré konce drápků je třeba pravidelně zastřihávat a uši čistit přípravky k tomu určenými pouze v případě potřeby. Thajské kočky jsou proslulé pevným zdravím a dlouhověkostí. Dožívají se 18 – 20 let.

Barevné variety: Pro Thajskou kočku je typické tzv. himalájské zbarvení. To znamená, že zbarvení je vždy s odznaky (= points), které jsou kontrastní = mají tmavší vybarvení vůči převládající barvě srsti, která je v různých odstínech bílé s odlesky odznakové barvy. Odznaky jsou na masce (maska zahrnuje nos, tváře, rámování kolem očí a čelo a je spojena pomocí linek s ušima), uších, nohou a ocasu.

Pro vzhled Thajských koček je mimořádně důležité rovnoměrné zbarvení odznaků. Koťata se rodí čistě bílá a zhruba do jednoho roku se jejich odznaky vyvíjejí až do úplného zbarvení. S věkem srst Thajek tmavne a nejvíce patrné to je na zádech. Existuje několik barevných variet. Barvy uznané ve FIFé: čtyři základní barvy: seal (černohnědá), blue (modrá), chocolate (čokoládová) a lilac (lila). Šlechtěním bylo dosaženo dalších barevných variant, kterými jsou red (červená), creme (krémová) a tortie (želvovinová) a kresby (tabby) ve všech výše uvedených barevných varietách.