Jak předejít přehřátí psa

Lidé mají oproti psům jednu výhodu, kterou je velké množství potních žláz, a tak jakmile se lidské tělo začne přehřívat, organismus se potí, čímž se zároveň ochlazuje. Psi tento proces neznají, a tak si musí vystačit s vyplazeným jazykem a zrychleným dýcháním. Některá plemena mají navíc velmi hustou srst, která jim může být při nadměrné aktivitě nevýhodou, ačkoliv jinak napomáhá přirozené termoregulaci. 

I proto mohou psi pociťovat horko ještě intenzivněji než lidé. “K přehřátí jsou nejnáchylnější právě psi s hustou srstí a krátkolebá plemena. Snadněji k němu dojde i u štěňat, starších, obézních nebo nemocných psů. U bezsrstých plemen navíc přibývá i jiné riziko, a sice spálení kůže,” jmenuje rizikové druhy veterinářka Veronika Lesiuková. 

Kolaps termoregulačního systému

Každý organismus, a ten psí není výjimkou, za běžných situací produkuje určité množství tepla, které se výrazně zvyšuje především s fyzickou aktivitou. Na vyšší množství tepla tělo zpravidla zareaguje aktivací termoregulačních mechanismů. Problém nastane ve chvíli, kdy jsou tyto mechanismy přetížené, selhávají a organismus se přehřívá do takové míry, že hrozí kolaps. 

Co se v psím organismu při přehřátí děje?

“Se zvýšením tělesné teploty a aktivací termoregulačních mechanismů dojde zároveň i k roztažení cév na povrchu těla. Spolu s tím se zvýší i srdeční frekvence, a to proto, že by jinak mohlo dojít k poklesu tlaku krve. Ta se tak dostane až do koncových a povrchových částí těla a teplo se z organismu intenzivně uvolňuje,” popisuje procesy v psím těle Veronika Lesiuková. Jestliže však dojde k selhání termoregulačních mechanismů a tělo se nezvládne samo ochladit, dojde k přenastavení teploty v mozku, dehydrataci, poklesu tlaku krve a zhoršení prokrvení mozku. Takový stav pak může skončit kolapsem, otokem plic, ztrátou vědomí, poškozením mozku nebo dokonce srdečním selháním. 

Různorodé příznaky

Poznat, že organismus vašeho psího kamaráda je přehřátý, nemusí být snadné. Mezi nejčastější příznaky patří například to, že pes nereaguje na povely majitele, je apatický, nervózní, zmatený či dezorientovaný. Varovat vás může také případná nechuť si hrát nebo nepřítomný výraz v obličeji. V závažnějších případech může pes vrávoravě chodit, mohou se mu podlamovat končetiny nebo nemusí chtít vůbec vstát. Psi bojující s přehřátým organismem také intenzivně dýchají s vytaženým jazykem, tedy hyperventilují. “Pokud pes ulehne náhle, ztrácí vědomí, zvrací, má akutní průjem nebo mu naměříte tělesnou teplotu v konečníku nad 39,5°C v kombinaci s některými z výše uvedených příznaků, je nutné okamžitě vyhledat pomoc veterinárního lékaře,” upozorňuje veterinářka. 

Jak přehřátí předcházet?

Aby se riziko přehřátí, neboli hypertemie, co nejvíce eliminovalo, je dobré upravit dobu venčení na chvíle, kdy slunce nepálí ze všech sil. Ideální je tedy vyrazit na vycházku brzy ráno nebo ve večerních hodinách. Pokud se chystáte na delší výlet, trasu směřujte především stinnými místy a počítejte s pauzami na doplnění vody. “Přestávky by měly být časté a vodu by měl pes přijímat spíše v menších dávkách, ale v pravidelných kratších intervalech,” radí Lesiuková. 

Důležité je zamyslet se i nad povrchem, po kterém pes půjde. V parných dnech je lepší zvolit přírodní povrch, například lesní či polní cesty, oproti asfaltu, který je často velmi rozpálený. Jestliže se se svým čtyřnohým miláčkem chystáte na sportovní výkony, nesnažte se jej nutit k velkému nasazení, naopak psa bedlivě sledujte a dbejte na pravidelný odpočinek. 

Jak psovi od horka ulevit?

Při pauze můžete pesana ochladit namočením tlapek a slabin vlažnou nebo mírně studenou vodou. Dobře mohou posloužit i chladící vesty a podložky. “Tyto ochlazovací prostředky ale nejsou samospásné a navíc se k jejich použití váží určitá pravidla a specifika, se kterými by se každý, kdo je vlastní, měl seznámit,” varuje veterinářka. Naopak přitížit byste svému čtyřnohému miláčkovi mohli tím, že byste mu podali zmrzlinu nebo led. “Právě studené pochutiny by mohly způsobit ještě větší přehřátí těla. Ochladí totiž teplotní čidla, které se z naprosté většiny nachází v trávicí soustavě, a reakcí organismu bude zvýšení produkce tepla,” vysvětluje odbornice.

Při ochlazování pozor na šokovou reakci

Pokud zpozorujete některé z příznaků přehřátí u svého psa, měli byste ho co nejrychleji ochladit. Rozhodně ho ale neházejte do vody a ani na něj nelijte ledovou vodu, volte raději vlažnou či jemně studenou. Došlo by totiž k prudké změně teploty, a tedy šokové reakci organismu, a problém by se mohl ještě zhoršit. “K ochlazování by mělo dojít postupně tak, aby si pes na změnu teploty mohl zvyknout. Důležité je také jej cíleně napájet, nenuťte mu však najednou velké množství vody, spoléhejte raději na menší množství a častěji,” vysvětluje postup Veronika Lesiuková a dodává, že: “S ochlazením organismu pomůže i stinné místo, na kterém ideálně proudí dostatek vzduchu. Ten můžete zajistit i větrákem nebo psa na chvíli postavte před otevřenou ledničku či mrazničku.” Při ochlazování se zaměřte především na končetiny, hlavu a spodní stranu těla, tedy podpaží, slabiny a vnitřní stranu stehen.

Nebezpečí hrozí i doma

Nezapomínejte, že k přehřátí psa nemusí dojít jen venku nebo v autě, ale i u vás doma. Než odejdete do práce, zatáhněte závěsy nebo jinak zajistěte, aby do oken nepražilo slunce. Místnost, kde pesan bude, by také měla být co nejlépe odvětraná a pes musí mít po celý den přístup k dostatečnému množství pitné vody.