Nepříznivé reakce mazlíčků na krmivo a jak s nimi bojovat
Často je to jako u lidí: někteří mohou sníst vše a je jim dobře, jiným se po pozření určitého jídla udělá zle nebo jim třeba na těle vyskočí vyrážka. Psi mohou mít reakce na některé potraviny nebo granule, a to i ty speciální, obdobné. V takových případech je nutné rozlišit, zda se jedná o alergii nebo intoleranci, obě situace však mají stejné řešení.
Obrana organismu
Ačkoliv příznaky obou problémů mohou být podobné nebo dokonce totožné, mezi oběma pojmy je rozdíl, a to především z hlediska toho, co se odehrává uvnitř organismu. Alergie je totiž reakcí imunitního systému na nějakou potravinu nebo její složku, během níž si tělo začne tvořit protilátky. Intolerance je oproti tomu nesnášenlivost nějaké složky v jídle, která může být způsobena například tím, že organismu chybí určité enzymy na její zpracování.
Chybějící orální tolerance
Alergie je často způsobena neschopností organismu vyhodnotit přijímanou potravu jako bezpečné živiny. Tomuto procesu se říká orální tolerance a během něj by mělo dojít k předání informace, že krmení nebo jídlo jsou pro systém bezpečné, a tedy není třeba napadat rozložené molekuly.
Eliminační dieta jako řešení
Pokud pes přijímá velké množství různých potravin, například proto, že se granule a krmivo skládají z mnoha látek, může být obtížné zjistit, co přesně psa v jeho organismu tolik dráždí. Nejjednodušším způsobem je takzvaná eliminační dieta, během níž jsou z jídelníčku odstraněny složky potravy, které nesnášenlivost potravin způsobují nejčastěji. Jedná se například o obilniny, mléčné výrobky, sóju nebo i hovězí a kuřecí maso.
Dietní deník
Základním pravidlem pro to, aby eliminační dieta byla úspěšná, je vést si deník všeho, co pes dostává běžně k jídlu včetně všech pamlsků nebo jakékoliv maličkosti, kterou během dne pozře. Následně je nutné na základě těchto informací upravit stravu. Nový jídelníček se bude skládat z masa a zdroje sacharidů, je ale zásadní, aby tyto složky byly pro psa unikátní, tedy aby je ve svém životě ještě nikdy předtím neměl.
Nové potraviny
Pokud byl tedy pes do této chvíle zvyklý na hovězí nebo kuřecí maso, nyní bude jíst například ryby, zvěřinu nebo maso koňské či králičí. Jako sacharidy skvěle poslouží bezlepkové obilniny, mohou to být například pohanka, amarant, quinoa a rýže nebo třeba vařené brambory. Důležité je především jedno pravidlo, a sice, že k těmto surovinám se po dobu čtyř až osmi týdnů nepřidávají žádné další složky, tedy žádné ovoce, zelenina nebo bylinky.
Krok za krokem
Pokud pes na tyto složky reaguje kladně, je možné po zhruba čtyřech týdnech přidat novou potravinu, kterou byste měli podávat v častých dávkách tak, abyste měli možnost sledovat, jak na ni zvíře zareaguje. Pokud s ní nemá problém, můžete ji zařadit na seznam vhodných potravin a můžete do stravy přidat další látku. Jestliže zvíře na složku potravy zareaguje negativně, například se po ní opakovaně spustí průjem nebo zvracení, jídlo mu ze stravy vyřaďte.
Jednotlivé suroviny postupně přidávejte až do chvíle, kdy budete mít jasně daný seznam potravin, které mohou vytvořit vyvážený a pestrý jídelníček. V něm by měly být obsaženy všechny důležité živiny tak, aby pes dobře prospíval. Po delší době je možné také vyzkoušet, zda pes reaguje stále stejně na potraviny, které předtím nesnesl. Zkuste mu je částečně zařadit do jídelníčku a uvidíte, zda jeho reakce bude stále stejná či zda si již dokázal vytvořit orální toleranci.